Dřevo a jeho vlastnosti

Různé dřeviny mají velmi rozdílné vlastnosti. Kromě toho se i ta samá dřevina v různých exemplářích liší velikostí jádra v závislosti na různých růstových podmínkách. Největší rozdíly se přitom objevují mezi podélným a příčným řezem dřeva (radiálním a tangenciálním). Tento fenomén je označován jako anizotropie.

Hustota dřeva

Hustota dřeva je definována jako hmotnost vztažená na jednotku objemu, tedy např. kg/m³ nebo g/cm³. U dřeva je závislá na obsahu vlhkosti, protože mokré dřevo je těžší než suché. V praxi se počítá nejčastěji s hustotou při vlhkosti dřeva 12 %.

Také v rámci jedné dřeviny jsou velké rozdíly hustot, které jsou dány zejména různou šířkou letokruhů. U jehličnatého dřeva znamenají široké letokruhy nízkou měrnou hustotu, u kruhovitě pórovitých listnatých dřevin (dub, jasan) vyšší měrnou hustotu.

Bobtnání a sesychání

Při snížení vlhkosti dřeva pod 30 % dochází ke změně rozměrů, která je označována jako bobtnání (přijímání vlhkosti a zvětšení) a sesychání (odevzdání vlhkosti a smrštění).

V podélném směru dřevních vláken je změna rozměru zanedbatelná malá, v tangenciálním směru je dvakrát větší než v radiálním. Kvůli těmto velkým rozdílům vznikají při sušení v hranolech nebo prknech podle polohy letokruhů typické deformace.

Při práci se dřevem se proto doporučuje brát ohled na směr řezu. U ležatých letokruhů vznikají velké změny v rozměrech na základě tangenciálního směru, a tím následně kvůli působení vlhkosti vysoká deformace.

U evropských dřevin se deformace pohybují u tangenciálu v průměru kolem 8,3 %, u radiálu kolem 4,3 %  a podélně kolem 0,4 %. Tropické dřeviny se mohou těchto hodnot zásadně lišit.

Pro praxi je zajímavý diferenciální koeficient sesychání, který udává změnu tvaru v procentech na 1 % změny vlhkosti. Takže například podlahové prkno z masivního modřínu široké 100 mm při změně vlhkosti dřeva o 2 % seschne o 0,6mm. To při šířce 1m představuje změnu rozměru podlahy o 6 mm.

Opatření pro stabilizaci rozměrů

Ke stabilizaci rozměrů slouží několik opatření. U dřevěných podlah může být bobtnání a sesychání příčně k vláknům redukováno lepením dřeva do kříže nebo nalepením na dřevěný podklad.

Různé způsoby zušlechťování dřeva (např. napouštění pryskyřicí, olejem a bezvodou kyselinou octovou) vykazují také pozitivní vliv na stabilitu rozměrů. V posledních letech se etablovalo zejména termicky ošetřené dřevo, které nachází uplatnění i při stavbě podlah. V exteriéru se například u teras používají modifikované dřeviny, jejichž rozměrová nestálost byla redukována.  

Pevnost dřeva

Pevností se rozumí odolnost materiálu nebo stavebních dílů proti lomu. Díky stavbě dřeva jsou pevnostní vlastnosti (např. odolnost na tah, ohyb a tlak) ve třech hlavních směrech rozdílné.

Největší rozdíly jsou mezi podélným směrem (směr vláken) a příčným směrem (radiál a tangenciál).

Dřevo vykazuje v podélném směru oproti příčnému asi 20ti až 30ti násobnou pevnost v tahu. Pro srovnání: v zásadě je pevnost dřeva v tlaku menší než jeho pevnost v tahu. Různé dřeviny mají velmi rozdílnou pevnost. Pevnost dřeva je závislá především na měrné hustotě a vlhkosti dřeva.