PRODEJNY fungují pro výdej zboží. E-SHOP je v provozu vč. dopravy. Zjistit více.
×Různé dřeviny mají velmi rozdílné vlastnosti. Kromě toho se i ta samá dřevina v různých exemplářích liší velikostí jádra v závislosti na různých růstových podmínkách. Největší rozdíly se přitom objevují mezi podélným a příčným řezem dřeva (radiálním a tangenciálním). Tento fenomén je označován jako anizotropie.
Hustota dřeva je definována jako hmotnost vztažená na jednotku objemu, tedy např. kg/m3 nebo g/cm3. U dřeva je závislá na obsahu vlhkosti, protože mokré dřevo je těžší než suché. V praxi se počítá nejčastěji s hustotou při vlhkosti dřeva 12 %.
Také v rámci jedné dřeviny jsou velké rozdíly hustot, které jsou dány zejména různou šířkou letokruhů. U jehličnatého dřeva znamenají široké letokruhy nízkou měrnou hustotu, u kruhovitě pórovitých listnatých dřevin (dub, jasan) vyšší měrnou hustotu.
Při snížení vlhkosti dřeva pod 30 % dochází ke změně rozměrů, která je označována jako bobtnání (přijímání vlhkosti a zvětšení) a sesychání (odevzdání vlhkosti a smrštění).
V podélném směru dřevních vláken je změna rozměru zanedbatelná malá, v tangenciálním směru je dvakrát větší než v radiálním. Kvůli těmto velkým rozdílům vznikají při sušení v hranolech nebo prknech podle polohy letokruhů typické deformace.
Při práci se dřevem se proto doporučuje brát ohled na směr řezu. U ležatých letokruhů vznikají velké změny v rozměrech na základě tangenciálního směru, a tím následně kvůli působení vlhkosti vysoká deformace.
U evropských dřevin se deformace pohybují u tangenciálu v průměru kolem 8,3 %, u radiálu kolem 4,3 % a podélně kolem 0,4 %. Tropické dřeviny se mohou těchto hodnot zásadně lišit.
Pro praxi je zajímavý diferenciální koeficient sesychání, který udává změnu tvaru v procentech na 1 % změny vlhkosti. Takže například podlahové prkno z masivního modřínu široké 100 mm při změně vlhkosti dřeva o 2 % seschne o 0,6mm. To při šířce 1m představuje změnu rozměru podlahy o 6 mm.
Ke stabilizaci rozměrů slouží několik opatření. U dřevěných podlah může být bobtnání a sesychání příčně k vláknům redukováno lepením dřeva do kříže nebo nalepením na dřevěný podklad.
Různé způsoby zušlechťování dřeva (např. napouštění pryskyřicí, olejem a bezvodou kyselinou octovou) vykazují také pozitivní vliv na stabilitu rozměrů. V posledních letech se etablovalo zejména termicky ošetřené dřevo, které nachází uplatnění i při stavbě podlah. V exteriéru se například u teras používají modifikované dřeviny, jejichž rozměrová nestálost byla redukována.
Pevností se rozumí odolnost materiálu nebo stavebních dílů proti lomu. Díky stavbě dřeva jsou pevnostní vlastnosti (např. odolnost na tah, ohyb a tlak) ve třech hlavních směrech rozdílné.
Největší rozdíly jsou mezi podélným směrem (směr vláken) a příčným směrem (radiál a tangenciál).
Dřevo vykazuje v podélném směru oproti příčnému asi 20ti až 30ti násobnou pevnost v tahu. Pro srovnání: v zásadě je pevnost dřeva v tlaku menší než jeho pevnost v tahu. Různé dřeviny mají velmi rozdílnou pevnost. Pevnost dřeva je závislá především na měrné hustotě a vlhkosti dřeva.